Pro povedenou portrétku je obvykle klíčové dosáhnout dobrého oddělení modelu od pozadí. Toho se dá dosáhnout různými způsoby, například volbou kontrastního, jednoduchého pozadí, ale nejčastějším fotografickým nástrojem pro oddělení pozadí od popředí je hloubka ostrosti. Při dostatečně malé hloubce ostrosti popředí krásně vystupuje z rozostřeného pozadí. Takže několik poznámek k hloubce ostrosti:
- Základním nástrojem pro ovládání hloubky ostrosti je clona. Čím více zacloníte (vyšší clonové číslo), tím je hloubka ostrosti větší. Proto se nabízí fotit portréty na co nejmenší clonu (nejnižší clonové číslo).
- Uvnitř budov bývají většinou poměrně mizerné světelné podmínky, takže automatika fotoaparátu většinou volí nízkou clonu sama. Pokud ne, využijte prioritu clony a nastavte nízké clonové číslo ručně.
- Na plném venkovním světle musí fotoaparát otevřenou clonu kompenzovat hodně krátkými časy, aby výsledek nebyl přesvětlený. Ani krátké časy ovšem často nestačí, takže vám automatika dá najevo, že expozice nevychází (například červeným blikáním navržených čísel po namáčknutí spouště). V takových případech zkuste, jak moc bude obrázek přesvětlený. Pokud hodně, přicloňte nebo použijte vestavěný nebo externí neutrální filtr, máte-li.
- Nezapomeňte, že malá hloubka ostrosti klade větší nároky na ostření. Ověřte si, že automat skutečně ostří tam, kam chcete.
- Čím má fotoaparát větší snímač, tím menší hloubky ostrosti může dosáhnout. U telefonů tím pádem prakticky nemá smysl se snažit, u běžných kompaktů to není o mnoho lepší. Jakákoliv zrcadlovka je v tomto ohledu dobrá.
- Podobně záleží na světelnosti (neboli nejnižší možné cloně) objektivu. Běžné zoomy mívají nejnižší clonu například kolem tří, což pro malou hloubku ostrosti není ideální.
- Hloubka ostrosti závisí také na vzdálenosti. Čím blíž k focenému objektu, tím je hloubka ostrosti menší. Tím občas můžete něco málo nahnat.
Nejhorší možné pozadí bývá jednobarevná stěna. Naopak nejlepší je hloubka, například místnost nebo ulice. Díky hloubce ostrosti se rozmaže a vytvoří krémové barevné pozadí. Takže pokud to jde, snažte se model posadit zády do místnosti, postavit zády do ulice a podobně.
- Venkovní světlo je nenahraditelné. Pokud to jde, foťte venku.
- Dávejte si pozor na směr světla. Horní světlo vrhá nepěkné stíny do obličeje, každý pak vypadá jako masový vrah.
- Pozor na tvrdé letní slunce. Foťte ráno nebo večer, kdy je slunce nízko a pod úhlem. Jinak budete mít fotku plnou nehezkých tvrdých stínů. Fotit za plného letního slunce v poledne je prakticky nemožné.
- Pozor na vysoké kontrasty. Vyfotit tvář, která má na pozadí jasné okno, je za běžných podmínek nemožné. Změňte úhel nebo přesaďte model tak, abyste měli zdroj světla za zády.
- Pozor na míchání světla z různých zdrojů, zejména přirozeného a umělého světla. Každý zdroj má nějakou teplotu barev, které se fotoaparát musí přizpůsobit. Pokud je na fotce výrazně vidět několik různých zdrojů, může u některého z nich výrazně ujet barevná teplota (silně modré venkovní světlo, silně žluté umělé světlo). V katastrofálním případě vždycky zbývá ještě převod do odstínů šedé :–)
- Zapomeňte na focení s bleskem, zejména tím vestavěným. Prakticky nemáte šanci udělat dobrou fotografii. Pokud nemáte dost světla, vyjděte na moment ven, zapněte nějakou další lampičku, jakkoliv přisviťte.
- Pozor na zářivky. Zářivky nemají stálé světlo, ale rychle blikají. Pro oko je blikání prakticky neviditelné, pro fotoaparát nikoliv. Při focení scény osvícené zářivkou vám může haprovat expozice, vyjdou příliš tmavé nebo příliš světlé fotografie. Pokud používáte elektronickou (tichou) závěrku, můžete narazit na vodorovné pruhy. Zkuste drobně upravit čas, měly by se ztratit. Některé fotoaparáty mají pro focení v blikajícím světle zvláštní nastavení, které detekuje rychlost blikání a fotí ve správný okamžik. Mrkněte se do návodu.
- Pokud víte, že portrét nepůjde přefotit, zkontrolujte si baterku a paměťovou kartu. Kartu nezkoušejte jen pohledem, vyfoťte a zkontrolujte zkušební fotografii. Náhradní karta a baterka potěší.
- Zkontrolujte si předem nastavení fotoaparátu, zvlášť pokud máte složitější přístroj. Máte nastavený správný režim, nezapomněli jste od minule jiné vyvážení bílé nebo vysokou citlivost?
- Hlídejte si vertikály. Pokud jsou na pozadí jasné vertikály (například stěna nebo sloup), ať jsou pokud možno rovně. Rovnáním fotografie v postprodukci zbytečně ztrácíte rozlišení.
- Když nastavíte pevný delší čas závěrky (řekněme 1/60), můžete na fotografii dostat pohyb v podobě rozmazaných rychlých gest. U časů 1/40 nebo delších ovšem pozor na to, abyste si snímek nerozmazali celý.
- Pokud fotíte během rozhovoru a máte dost času, nefoťte hned od začátku, ať se respondent stihne v klidu rozmluvit. Občas stojí za to vyčíhat si okamžik uvolnění po skončení rozhovoru, kdy se vypne diktafon a dojde na neformálnější závěr.